V neděli je oslava devadesátin, tak tento týden bude stát za to. Abych chaos snížila na minimum, vypracovala jsem si „harmonogram prací“.
pondělí: sepsat všechny suroviny co budu potřebovat (seděla jsem s kuchařkou a svojí sbírkou receptů a psala si čárky a deka kolik másla, cukru…)

úterý: nájezd na Tesco a nákup všeho co se nezkazí (krom tvarohu asi všeho), fuj to bude pálka, oslavenec se stále tváří, že mi z té dvacky na brambůrky určitě dost zbylo…
středa: udělání těst na drobné cukroví
čtvrtek: upéct drobné cukroví, dokoupit zbytek surovin (v pátek je svátek)
pátek: upéct piškotové věci, rolády, řezy…
sobota: upéct koláče, udělat krémy a polevy, naplnit, nazdobit
neděle: ráno upéct ještě slané pečivo (musí být čerstvé), udělat pomazánky, donutit oslavence aby se vykoupal, oholil a převlékl do čistého (nejtěžší úkol!)
Naložit to vše do auta (nezapomenout vymydleného oslavence doma!) a na 11 hod dopravit ke švagrové. Tam už se svěřím pod její velení a budu mazat, zdobit, chystat, obsluhovat…ale už nemusím nic vymýšlet sama!

    No vyplula jsem z toho docela dobře. Představa, že by se vše odehrávalo u nás doma mě děsí, protože by k tomu všemu přibyla ještě generální debordelizace baráku, řízky, salát, polívka, plnej barák lidí (některý tetičky a strejčky jsem v životě neviděla), a po skončení opět generální debordelizace.
   Tak mi držte palce, ať co nejmíň připálím, polámu, rozdrobím a ať vše kyne tak jak má. Trochu se děsím pečení v tomhle počasí, v ledničce není místo, tak jsem zvědavá jak se bude chtít tuhnout polevám a krémům a jak vše přežije skladování.